Historie

Historie obce Závist v kostce

   První zprávu o vzniku obce Závist nalezneme v  blanenském urbáři z roku 1696.  V jeho dodatcích, doplněných později od dalších majitelů blanenského panství pánů  z Gellhornu, najdeme mimo jiné i tento zápis:   „Kolem roku 1716 byl u zemské cesty (Landstrase) postaven nový hostinec, z  kterého se má platit roční činže 30 zlatých.  Poblíž  něj  byly postaveny čtyři nájemní domy. V jednom z nich má pracovat kovář, ale kovárna je zatím prázdná, protože zde chybí zavěsit měchy. Tyto  čtyři domky mají dávat roční činži  celkem  24 zlatých“. Ze zápisu je zřejmé, že se zde hovoří o dnešní obci  Závist  i když zde není přímo jmenována. Ta totiž jako jediná z celého blanenského panství stála přímo  na trase pozdější tereziánské silnice vedoucí  z Brna,  Černou Horu, Moravskou Třebovou dále do Čech.

      Další údaje o obyvatelích obce nám poskytne  nejstarší újezdská matrika, kde se v témže  roce  1716 objevuje název Brlohy, Brloh a teprve  až v roce 1727 Závist (po dlouhou dobu souběžně s původním jménem) a v roce 1754 dokonce také název Mausfall. Z matričních zápisů také vyplývá, že Závist byla zčásti kolonizována z Čech. Minimálně u čtyř z osmi familiantů (osadníků na panské půdě) je v matrikách poznamenáno, že přišli z Čech,  u dalších se to dá předpokládat, protože mají jména v okolí nezvyklá.

     Na mapě  císařské silnice Brno – Moravská Třebová z roku 1750 je obec pojmenována Mausfall (Myší past). Je zřejmé, že tento název nepoužili  tehdejší geometři jen tak, pro nic za nic, snad zde stál hostinec téhož jména již v druhé polovině 16. století, jak o tom vyprávějí místní loupežnické pověsti a o němž se nám nezachovala žádná historická zpráva. 

     Obce jménem Závist jsou malé, mají malý katastr, často jsou to často jen skupiny chalup nebo samoty. Toto pomístní jméno bylo dáváno místům vzbuzujícím různým způsobem závist (např. závidět sousedům  dobrou půdu, snadné obdělávání aj.) Obec Závist leží v údolí u velmi frekventované silnice (I/43). Z východu ji obklopuje mohutná hradba hořických  vrchů (severovýchodně Jedla (562 m n. m.) a  jihovýchodně Bukovec (596 m n. m.), které náleží k Adamovské vrchovině. Pahorkatina západně od Závisti (Dránský žlíbek, 512 m n. m.),  Klučejna 450 m n. m. a Pastvisko  450 m n. m.) patří již k Hornosvratecké vrchovině. 

     Závist tvořila od počátku spolu s blanenskou částí vesnice Újezd u Černé Hory jeden správní celek, který náležel k blanenskému panství. Dohled nad touto enklávou byl svěřen rychtáři blanenské části Újezda, který býval zpravidla i správcem celé újezdské obce. V Újezdě totiž patřila k blanenskému panství skoro celá polovina vsi. V roce 1776 dostala blanenská část Újezda a obec Závist od rájeckých Salmů svou vlastní pečeť. Salmové byli tehdy majiteli rájeckého a blanenského panství.  Tato pečeť  později připadla obci Závist, protože  samotný Újezd  měl již od roku 1689 starší pečeť černohorského dílu Újezda: PECZET • VYELKYHO • AUGEZDABLIZ • CZERNEHORY.

     Pečeť obce Závisti má oválný tvar. V pečetním poli stojí na zemi  postava sv. Vendelína se svatozáří kolem hlavy,  oděná v dlouhý řasnatý šat. V obou rukou drží kosmo před sebou dlouhou hůl s křížkem na konci. U jeho nohou, heraldicky vpravo je vyobrazeno rohaté zvíře (volek) a  heraldicky vlevo pak pět kosmých čar. Není zřejmé co značí, zda se jedná o keř, stébla trávy či snad oheň. Ve výši ramen postavy je rozdělený letopočet, po heraldicky pravé straně  17  a po levé 76. Legenda vyrytá kapitálou okolo celé postavy je z obou stran ohraničena linkou. Slova v opisu jsou oddělena tečkami: • PE • OBCE • OUGESKE • STRANI • BLANENSKE. Svatý Vendelín byl ochránce pastýřů a jejich stád,  bývá zobrazován s rohatým zvířetem u nohou.  

     V roce 1833 nechala v Závisti Mariana Šumanová, vdova po zdejším hostinském a velká mecenáška újezdského kostela na vlastní náklady postavit zděnou zvonici, která byla stejně jako sama obec, zasvěcena Svaté Trojici. V roce 1925 postavili zdejší občané na návsi  kruhovou kašnu, do které přitéká voda z prameniště v úžlabí u  kopce Pastvisko. Byl to tehdy jediný zdroj pitné vody pro obec. Padlým v první světové válce byl v červnu 1938 postaven pomník. Je zde umístěna pamětní deska se jmény padlých a nad ní plaketa s portrétem prvního prezidenta Československé republiky T.G. Masaryka.

Více informací z nepříliš dlouhé historie obce je možné nastudovat díky knize Závistské letopisy, kterou sepsal pan Ivo Holas. Celá kniha je k nahlédnutí na OU Závist (i v el. podobě).

Závistské letopisy ukázka (4.29 MB)